Svoboda a odpovědnost - konference Forum 2000

Autor: administrator <admin(at)server.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 24. 09. 2007

Tolerance 95 je nejen oficiálním partnerem „NGO marketu“ - aktivity pořádané v rámci iniciativy „Forum 2000“, ale tento rok získali tři členové našeho sdružení akreditaci k oficiální účasti přímo na této prestižní akci, která se tento rok bude konat ve dnech 7. - 9. října 2007 v Praze. Podívejme se v krátkosti na historii i současnost této světoznámé konference.


Konference Forum 2000


Nápad uspořádat Konferenci Forum 2000 se zrodil v roce 1997, když bývalý český prezident Václav Havel, laureát Nobelovy ceny Elie Wiesel a filantrop Yohei Sasakawa pozvali do Prahy světové osobnosti, aby společně diskutovali o výzvách, kterým lidstvo čelí na prahu nového tisíciletí. Od té doby se Forum 2000 rozvinulo v úspěšnou a obecně známou tradici konferencí, v rámci kterých významní hosté přibližují světovému společenství témata sahající od mezináboženského dialogu k lidským právům a národní bezpečnosti.
Bývalá kanadská premiérká Kim Campbell prohlásila, že: „Nejlepší způsob jak převést filosofii do akce je dát dohromady filosofy a vysoké činitele takovým způsobem, jakým to udělal prezident Havel na Konferenci Forum 2000.“ Postupem času se Forum 2000 také stalo skutečnou pražskou tradicí, která je pozorně sledována médii, politiky, intelektuály, ekonomickou elitou a zainteresovaným publikem.

VÝZNAMNÍ HOSTÉ

Mezi více než 300 osobnostmi, které se zúčastnily konferencí Forum 2000 byli Jeho svatost Dalai Lama, Bill a Hillary Clintonovi, Elie Wiesel, Yohei Sasakawa, Madeleine Albright, Mary Robinson, rabín Michael Melchior, José Ramos Horta, George Soros, Richard von Weizsäcker, Immanuel Wallerstein, Francis Fukuyama, Robert Cooper, Vartan Gregorian, Jeho královská výsost El Hassan Bin Talal, Grigory Yavlinsky, Henry Kissinger, Zygmunt Bauman a Boutros Boutros-Ghali.


CÍLE KONFERENCE
Od počátku se Konference Forum 2000 zaměřovaly na mapování procesu globalizace a všímaly si jak pozitivních tak i negativních důsledků, se kterými se střetává čím dál tím víc propojený svět. Snažily se vést aktuální dialog o důležitých a komplikovaných tématech, která jsou klíčová pro budoucnost naší civilizace. Diskuze na Konferenci zkoumá a analyzuje kořeny terorismu, roli náboženství, antropologické teorie o konfliktu civilizací a obecně všechny problémy, které jsou podstatou těchto pokračujících konfliktů. Delegáti Fora 2000 také diskutují o tom, jak zacházet s rozmanitými světovými kulturami, ideologiemi a náboženstvími, jestli je demokracie odpovědí v celosvětovém měřítku a jaká je role médií v konfliktu vnímaní.
Cílem těchto diskuzí je dosáhnout lepšího pochopení našeho globalizovaného světa a klíčových výzev, kterým lidstvo čelí. Forum 2000 poskytuje světovým politickým, intelektuálním, duchovním a ekonomickým vůdcům prostor k tomu, aby vyjádřili své obavy a zároveň hledali způsoby, jak se jim postavit.



Tématem říjnové konference Forum 2000 bude svoboda a odpovědnost


Ve dnech 7. až 9. října 2007 proběhne v Praze již tradičně pod záštitou Václava Havla jedenáctá výroční konference Forum 2000. Jejím hlavním tématem bude svoboda a odpovědnost. Různé aspekty tohoto tématu
budou diskutovány ve čtyřech tematických panelech věnovaných svobodě a odpovědnosti v politice, mezinárodním právu, médiích a podnikání.

Mezi delegáty, kteří dosud potvrdili účast na konferenci, jsou hlavní zahraniční zpravodajka CNN Christiane Amanpourová; bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová; ředitel Islamic Affairs Council v Marylandu Imám Mohamad Bashar Arafat; profesor politických věd a ředitel Institutu pro evropská studia na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě Šlomo Avineri; ekonomický reformátor a bývalý guvernér polské centrální banky Leszek Balcerowicz; primátor hl. města Prahy Pavel Bém; bývalý maďarský ministr financí Lajos Bokros; místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík;
sociolog, spisovatel a bývalý velvyslanec Slovenska v USA Martin Bútora; bývalá ministerská předsedkyně Kanady Kim Campbellová; bývalý československý ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier; bulharský expremiér Philip Dimitrov; srílanský diplomat a bývalý kandidát na generálního tajemníka OSN Jayantha Dhanapala; americká religionistka Doris Donnellyová; íránská právnička, aktivistka na obranu lidských práv a nositelka Nobelovy ceny míru Širín Ebadíová; bývalý prezident a výkonný ředitel Heidrick&Struggles Ronald E. Gerevas; předseda správní rady Friedrich Naumann Stiftung Wolfgang Gerhardt; francouzský filozof André Glucksmann; prezident newyorské Carnegie Corporation Vartan Gregorian; šéfredaktor TEMPO Group z Indonésie Bambang Harymurti; bývalý prezident ČR Václav Havel; bývalý prezident Mosambiku Joaquim Chissano; zástupce šéfredaktora renomovaného německého týdeníku WirtschaftsWoche Michael Inacker; bývalý místopředsedy vlády pro ekonomiku Martin Jahn; generální guvernérka Kanady Michaëlle Jeanová; ředitel Světové banky pro Ghanu, Libérii a Sierru Leone Mats Karlsson; bývalý primátor Prahy Jan Kasl; bývalý prezident Chile Ricardo Lagos; prezident stavební společnosti Bovis Lend Lease Frank Lampl; generální ředitel globálního pivovarnického gigantu SABMiller Graham Mackay; spisovatel a diplomat ze Singapuru Kishore Mahbubani; šéfredaktor polského deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik; vůdce běloruské demokratické opozice Alexandr Milinkevič; senátor a bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan; bývalý ministerský předseda Nového Zélandu a bývalý generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Mike Moore; malajsijský komentátor a akademik Farish Noor; bývalý thajský ministr zahraničních věcí Surin Pitsuwan; francouzský politolog Jacques Rupnik; kubánský disident Oswaldo Payá Sardinas; ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg; vůdčí osobnost zimbabwské opozice Trudy Stevensonová; francouzský právník a filantrop Jean-Guillaume de Tocqueville; americký akademik Aaron T. Wolf; předseda Arab American Institute v USA James Zogby; velvyslanec ČR v Izraeli Michael Žantovský a kazašský opoziční vůdce Galymžan Žakijanov.

Konference potrvá tři dny. Slavnostní zahájení proběhne v neděli 7. října večer v prostorách Pražské křižovatky (odsvěcený kostel sv. Anny na Starém Městě). Pracovní část se na druhý den přesune do Paláce Žofín, kde bude probíhat formou plenárního zasedání rozděleného do čtyř panelů.

První panel bude věnován tématu svobody a odpovědnosti v politice. Otázku politické odpovědnosti nelze vnímat jinak než v souvislosti se samotnými politiky, kteří mají pravomoc ovlivňovat každodenní život mnoha jiných lidí. Měli by mít proto politici vyšší morální standardy než obyčejní občané? Je správné očekávat od politiků způsob chování, který často nepožadujeme ani od nás samotných? V jaké míře je vlastně odpovědnost - nejen politiků - zakořeněna v hodnotovém žebříčku? A jaký hodnotový žebříček, na němž by se mohli shodnout příslušníci různých kultur, by mohl garantovat skutečnou politickou odpovědnost?
V druhém panelu Svoboda a odpovědnost v mezinárodním právu se budou účastníci zamýšlet nad problematikou dodržování lidských práv či existencí mezinárodních soudních tribunálů zabývajících se zločiny proti lidskosti. Stranou nezůstane ani role mezinárodního práva v současné válce proti terorismu.
Velmi zajímavé tematické okruhy nabízí třetí panel Svoboda a odpovědnost v médiích. Co máme na mysli, když říkáme, že média musí být svobodná, pluralitní a nezávislá, ale zároveň sociálně odpovědná? Víme, že svobodná a nezávislá média nemají v nedemokratických zemích mnoho šancí přežít, ale nesnaží se je kontrolovat a ovlivňovat také politici v zemích demokratických? Nejsou dokonce i zpravodajské pořady veřejnoprávních médií terčem pravidelných politických a ekonomických tlaků? Proč mají v posledních letech média stále větší tendenci k bulvarizaci a senzacechtivosti, když víme, že např. v případě zpráv o teroristických útocích je tento postup pro společnost kontraproduktivní?

Čtvrtý panel Svoboda a odpovědnost v podnikání se zaměří na otázku společenské odpovědnosti velkých firem. Je vhodnější tuto odpovědnost zakotvit v zákoně nebo by měla fungovat na dobrovolné bázi? Jaký je rozdíl v naplňování této odpovědnosti u společností v USA a Evropě? Kdo nakonec rozhoduje o tom, jestli v konkrétních případech převáží zájmy obchodní či ochrany lidských práv? Účastníci toho panelu se budou také zabývat otázkami, zda a jak mohou velké firmy přispět k vytvoření multikulturně rozmanité společnosti či zda by měly investovat do životního prostředí
V úterý 9. října se bude na Žofíně konat diskuze mezi významnými filozofy a představiteli různých náboženství v rámci každoročního projektu Fora 2000 Mezináboženský dialog. Téma kulatého stolu je Svoboda a odpovědnost z mezináboženského pohledu. Účastníci se budou také zabývat proměnami vztahu mezi „náboženským“ a „světským“ ve veřejné sféře dnešního světa. Nehrozí „kulturní válka“ mezi náboženským radikalismem a radikalismem sekulárním? Jak se v posledních letech proměňuje vztah mezi náboženstvím a politikou? Na co bychom měli být v budoucnu připraveni? Po skončení diskuse bude v kostele sv. Salvátora následovat mezináboženská meditace.
V průběhu konference bude současně probíhat řada doprovodných akcí - kulaté stoly, semináře, workshopy a výstavy. Mezi nimi i kulaté stoly s tématy: Mládež a radikalizace menšin v globálních městech a Ochrana vodních zdrojů na Středním východě - politika a alternativy financování.